AZV 17-31593A

Analýza T buněk proti BK polyomaviru a lidskému adenoviru u příjemců haploidentického štěpu s hemoragickou cystitidou

2017 – 2021

Cílem je analyzovat rizikové faktory zodpovědné za růst případů hemoragické cystitidy (HC) u onkohematologických pacientů po alogenní transplantaci hematopoetických kmenových buněk (HSCT), což by mělo pomoci při hledání osob s vysokým rizikem HC. Hlavními analyzovanými faktory budou typ imunosupresivní terapie pro prevenci reakce štěpu proti hostiteli (GvHD) aplikované po transplantaci, spojitost s haploidentickou HSCT, přítomnost infekce viry BKV a AdV a stav protivirové buněčné imunity. Analýza anti-virové specifické T buněčné odpovědi u pacientů s HC s infekcí BKV a AdV umožní určit protektivní hladinu anti-virových efektorových T buněk a charakterizovat fenotyp, funkční aktivitu a antigenní specifitu T buněk odpovědných za virologickou a klinickou odpověď. Výsledky studie jsou nepostradatelné pro zavedení a optimalizaci protokolů pro expanzi antivirových T buněk využitelných pro adoptivní imunoterapii oportunních virových infekcí ohrožujících dospělé i dětské pacienty po transplantaci HSCT.

IGA MZd NT 13898-4

Ex vivo stimulace buněčné imunity pomocí mRNA u pacientů s vysokým rizikem onemocnění, způsobeného lidským cytomegalovirem (HCMV) po transplantaci hematopoetických kmenových buněk

2012 – 2015

Navrhujeme konstrukci mRNA vakcíny proti CMV, která bude sloužit ke stimulaci a namnožení T lymfocytů specifických pro hlavní protektivní virové antigeny a bude využitelná pro monitorování stavu imunity proti CMV u pacientů po transplantaci hematopoetických krevních buněk případně k expanzi T-buněk specifických pro CMV ex vivo pro terapeutické účely. Vakcína bude obsahovat antigen prezentující buňky do nichž se elektroporací vnese rekombinantní mRNA, kódující několik virových antigenů a imunostimulační molekuly usměrňující buněčnou imunitní odpověď k typu Th1. Budeme analyzovat odpověď dárců kmenových buněk, pacientů po HSCT včetně průběhu jejich hladiny DNA CMV, což povede k výběru virových antigenů, které přispívají k protektivitě alespoň u 70% osob bez ohledu na jejich HLA haplotyp. Nalezneme podmínky stimulace T lymfocytů touto vakcínou in vitro, což bude základem pro další vývoj léčivého přípravku v podmínkách správné laboratorní praxe.

AZV 15-34498A

Vývoj nových metod buněčné a genové terapie hematologických malignit

2015 – 2019

MUDr. Pavel Otáhal, Ph.D., VFN Praha

Významné úspěch v oblasti nádorové imunoterapie, kterých bylo dosaženo v nedávné době úspěšně doplňují zavedené léčebné metody hematologických malignit. Tyto nové metody jsou založené na použití modifikovaných T lymfocytů, které exprimují arteficielní signalizační molekulu označovanou jako Chimerický antigenní receptor (CAR), která přesměruje specifitu T lymfocytů na povrchové antigeny přítomné na nádorových buňkách. V tomto projektu navrhujeme vývoj metod léčby leukemií a lymfomů pomocí CAR-lymfocytů. Dále navrhujeme vývoj metody selektivní expanze T lymfocytů specifických na viry EBV, HCMV a adenoviry z dárcovských lymfocytů, které by bylo možné použít pro léčbu akutní infekce u pacientů po transplantaci kostní dřeně. Cílem projektu je příprava buněk v GMP-kvalitě a preklinická fáze jejich testování.

AZV NU22-E-138

Význam specifické T buněčné odpovědi po vakcinaci proti SARS-CoV2 pro leukemické pacienty se sníženou imunitou

2022 – 2023

Cílem projektu je navrhnout optimální postupy pro měření hladiny celkové a SARS-CoV specifické imunity kvantifikací specifických efektorů adaptivní imunity u hematoonkologických pacientů léčených buněčnou terapií, které bude následně možno využít pro optimalizaci očkování proti COVID19 a sledování jeho účinnosti. V této souvislosti bude charakterizován celkový stav imunitního systému pacienta s cílem vyhodnotit jeho dopad na účinnost vakcinace. Bude zjištěn rozdíl v odpovědi na vakcinaci u pacientů s různými typy buněčné terapie s odpovědí zdravých očkovaných jedinců. Sledováním celkové reakce imunitního systému pacientů na očkování bude vyhodnocen dopad vakcinace na léčbu základního onemocnění. Dalším cílem projektu je navrhnout způsob vyšetřování specifické buněčné imunity proti SARS-CoV-2 u imunokompromitovaných pacientů, který bude využitelný pro klinickou praxi.