Rychlý kontakt
Náměstek pro vědu a výzkum
Tel:+420 221 977 305
Zástupkyně náměstka
Tel:+420 221 977 648
Sekretariát
Tel:+420 221 977 144
Grantové projekty (probíhající v roce 2022)
Zobrazit granty probíhající v roce: 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021, 2022, 2023, 2024, 2025, 2026, 2027, 2028.
Cirkulární RNA a jejich vztah k sestřihu RNA v patogenezi myelodysplastického syndromu
20-19162S [2020 – 2022]
Ing. Michaela Dostálová Merkerová, Ph.D.
Doc. Ing. Jiří Kléma, Ph.D., FEL ČVUT Praha
Mutace v sestřihových faktorech představují nejčastější molekulární změny u myelodysplastického syndromu (MDS). I přes určité pokroky v pochopení jejich role v patogenezi MDS, nebyl doposud studován vliv těchto mutací na cirkulární RNA (circRNA). CircRNA tvoří skupinu RNA s kovalentně uzavřenou kontinuální smyčkou, jejichž rozšířenost a četnost byla popsána teprve nedávno. Protože většina circRNA je produkována procesem tzv. backsplicingu, předpokládáme, že aberantní sestřih pozorovaný v MDS ovlivňuje také tvorbu circRNA. S ohledem na rozličné regulační funkce circRNA pravděpodobně přispívá jejich deregulace k patogenezi MDS. Změněné hladiny jednotlivých circRNA mohou navíc sloužit jako nové molekulární biomarkery pro stanovení prognózy a terapeutické odpovědi na léčbu MDS. CircRNA mohou také tvořit novou třídu molekulárních cílů pro léčbu tohoto onemocnění. V navrhovaném projektu využijeme sekvenování nové generace, integrativní datové analýzy a funkční studie k identifikaci a charakterizaci rolí circRNA v patogenezi MDS. Budeme zkoumat vztah mezi circRNA a sestřihovými mutacemi u MDS pomocí sekvenování nové generace. Budeme korelovat hladiny circRNA a lineárních transkriptů. Funkce vybraných circRNA budou stanoveny pomocí integrativních datových analýz a funkčních testů.
Více...Studium molekulární patogeneze selhání kostní dřeně a identifikace klinicky relevantních biomarkerů u hypoplastické formy myelodysplastického syndromu a získané aplastické anémie
AZV NU21-03-00565 [2021 – 2024]
Hypoplastická forma myelodysplastického syndromu (hMDS) a získaná aplastická anémie (AA) jsou závažné poruchy krvetvorby, jejichž klinickopatologické znaky se překrývají, a proto je jejich diagnostika složitá. U obou diagnóz dochází k selhání kostní dřeně (KD), které je způsobeno poškozením hematopoetických buněk cytotoxickými T-lymfocyty. Molekulární mechanismy zapojené do tohoto procesu jsou však stále nejasné. V tomto kontextu bude v předkládaném projektu provedena detailní analýza genomu u hMDS a získané AA s cílem charakterizovat molekulární patogenezi útlumu KD a definovat klinicky relevantní biomarkery pro účely zjednodušení diferenciální diagnostiky, predikce progrese a zhodnocení vlivu imunosupresivní léčby na rozvoj patologického klonu. Pro charakterizaci genetického pozadí bude použito celoexomové sekvenování, transkriptom bude analyzován pomocí RNASeq na úrovni CD34+ buněk KD a CD3+lymfocytů, přičemž budou stanoveny expresní profily mRNA a lncRNA. Vzhledem k etiologii chorob se hlavně zaměříme na faktory zprostředkující imunitní odpověď a populaci T-buněk, která bude podrobně charakterizována pomocí průtokové cytometrie. Znalost molekulárního pozadí hMDS/AA nám umožní pochopení vývoje nemoci a také definovat nové genetické markery, které mohou posílit personalizovaný přístup k pacientům.
Více...Pre-klinická validace cGMP produkce CAR T-lymfocytů pro léčbu solidních tumorů
AZV 19-08-00147 [2019 – 2022]
Doc. RNDr. Irena Krontorád Koutná, Ph..D., FNUSA Brno
doc.MUDr. Pavel Otáhal, Ph.D., Mgr. Pavel Šimara, Ph.D., MU Brno
T lymfocyty s chimerickým antigenním receptorem (CAR) představují nejmodernější technologii v cílené buněčné terapii onkologických onemocnění. Slibné klinické výsledky byly publikovány v léčbě hemato-onkologických malignit, avšak výsledky v léčbě solidních nádorů nejsou zatím tak povzbudivé. V navrhovaném projektu se budeme věnovat validaci protokolů pro výrobu CAR T-lymfocytů proti solidním nádorům v režimu správné laboratorní praxe. Zaměříme se hlavně na cílové antigeny GD2, PSMA a PSCA. Standardní operační protokoly a analytické certifikáty budou předány Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv ke schválení. Na projektu budou spolupracovat tři špičková výzkumná pracoviště: (i) Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, (ii) Centrum analýzy biomedicínského obrazu na Masarykově Univerzitě v Brně (MU-CBIA) a (iii) Ústav hematologie a krevní transfuze v Praze (ÚHKT). Naším hlavním cílem je zavést technologii výroby CAR T-lymfocytů pro cílenou buněčnou terapii solidních tumorů a tím umožnit přenos do klinické praxe.
Více...Individuální variabilita a patofyziologie krevní plasmy a jejich vliv na interakci s umělými povrchy potlačujícími nespecifické interakce
GA ČR 20-10845S [2020 – 2022]
Prof. Ing. Tomáš Riedel, Ph.D., Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ing. Pavel Májek, Ph.D.
Raná detekce biomarkerů zvyšuje šanci úspěšné léčby, přežití a kvality života. Zejména optické biosenzory nabízejí řadu výhod pro včasnou diagnostiku: minimálně invazivní přístup (plasma, sliny), rychlou a citlivou detekci, nízkou spotřebu vzorku. Hlavním nedostatkem optických biosenzorů je neschopnost odlišit specifickou odpověď od nespecifické způsobené adsorpcí především proteinů po kontaktu umělých povrchů s biologickým médiem (fouling). Důsledkem foulingu může být např. iniciace komplementu či koagulace. To doposud bránilo rozšíření biosenzorů v klinické praxi. Fouling je z principu ovlivněn individuální biologickou variabilitou nebo patofyziologií – tyto faktory a jejich vliv jsou však až na výjimky neznámé, přestože pro klinické uplatnění hrají zásadní roli. Porozumění procesu adsorpce proteinů z biologických médií a jejich následný vliv je klíčový pro aplikaci umělých povrchů. Tento projekt si klade za cíl popsat tyto faktory, jejich vliv, a navrhnout postupy k potlačení nebo eliminaci těchto vlivů. Cílem projektu je identifikovat faktory způsobené individuální biologickou variabilitou krevní plasmy a patofyziologickými stavy ovlivňující klinické využití biomateriálů v kontaktu s krví. Nalézt vzájemný vztah mezi jednotlivými vzorky a navrhnout protokol eliminující/potlačující tyto faktory.
Více...Pokročilý imunomonitoring a imunoterapie u hematologických a hematoonkologických pacientů
OP VVV CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_025/0007428 [2018 – 2022]
Předkládaný projekt je zaměřen na komplexní řešení problematiky hematoonkologických pacientů léčených na Ústavu hematologie a krevní transfúze (ÚHKT) v oblasti A) Pokročilého imunomonitoringu hematoonkologických pacientů, B) Imunoterapie pacientů s akutní myeloidní leukémií (AML), C) Imunomonitoringu a imunoterapie pacientů po transplantaci hematopoetických kmenových buněk (HSCT), D) Přípravy nové generace chimerických antigenních receptorů (CAR). Realizací projektu bude umožněno zavedení diagnostických metod pro stanovení imunosupresivních únikových mechanizmů leukemických buněk, které by měly sloužit pro výběr individualizované imunoterapie hematoonkologických pacientů. Dalším cílem je zavedení postupů pro expanzi T-lymfocytů schopných rozpoznat antigeny leukemických buněk u pacientů s AML a zavedení monitoringu rekonstituce imunitního systému u pacientů po HSCT pro identifikaci pacientů s nedostatečnou rekonstitucí imunitního systému. Mezi hlavní cíle projektu také patří identifikace markerů predikujících dlouhodobou in vivo perzistenci transferovaných multivirus-specifických T-lymfocytů a jejich sledování u léčených pacientů a rovněž konstrukce nové generace CAR-T-lymfocytů A+B: Imunoterapeutické postupy zavedené v rámci projektu povedou ke zlepšení kvality a prodloužení délky života hematoonkologických pacientů. Vyvinuté metody sledování imunitního systému by mohly do budoucna sloužit jako základ nových diagnostických vyšetření pacientů s AML, které umožní ošetřujícím lékařům rozhodnout o vhodné formě imunoterapie. Dá se očekávat, že kromě AML bude možné tyto metody adaptovat také na jiné formy leukémií. Postupy tohoto typu umožňující sledování imunity u pacientů s AML nejsou v České Republice ani ve světě dostupné. Dá se tedy předpokládat zájem aplikační sféry o další testování těchto metod v rámci navazujících klinických studií, které by mohly vyústit v tvorbu komerčně dostupných klinických testů. C: Sledování imunity u pacientů po HSCT by mělo identifikovat pacienty, jejichž imunita se neobnovuje požadovaným tempem, a jejichž život by mohl být ohrožen virovými infekcemi. K regeneraci imunity u těchto pacientů by pak měly být použity multivirus specifické T-lymfocyty. Opět se dá očekávat celkové zlepšení kvality života těchto pacientů a snížení úmrtnosti v důsledku 3 infekčních komplikací. D: V rámci projektu budou vyvíjeny nové generace chimerických antigenních receptorů (CAR), které by měly mít vyšší účinnost v porovnání s aktuálně dostupnými CAR. Nová generace CAR by mohla do budoucna sloužit jako platforma pro zavedení CAR terapie nejen pro léčbu Hematoonkologických onemocnění, ale také pro terapii solidních nádorů.
Více...Multifunkční nanostruktury pro biosenzorickou detekci biomolekul se vztahem k onkohematologickým onemocněním
GA ČR 22-27329S [2022 – 2024]
prof. Ing. Jiří Homola CSc., DSc., Ústav fotoniky a elektrotechniky AV ČR
Ing. Jiří Suttnar, CSc., Ing. Andrés de los Santos Pereira Ph.D., Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Tento multidisciplinární projekt se zaměřuje na dosažení pokroku v oblastech plasmoniky, funkčních povrchů a onkohematologických onemocnění s cílem vyvinout novou generaci optických biosenzorů, které umožní citlivou a paralelní detekci microRNA a proteinových biomarkerů myelodysplastického syndromu (MDS) a akutní myeloidní leukemie (AML). Za tímto účelem budou vyvinuty jak nové multifunkční plasmonické nanostruktury, které podporují excitaci povrchových plasmonů v UV a VIS/NIR oblastech spektra, tak metody přípravy funkčních povrchů využívající UV zářením vyvolané chemické reakce. Kombinace těchto přístupů umožní prostorově rozlišené ukotvení receptorů do oblastí vysoké citlivosti plasmonických nanostruktur. Biosenzorická technologie vyvinutá v rámci tohoto projektu poskytne nejen nový nástroj pro výzkum onkohematologických onemocnění, ale také otevře nové možnosti pro monitorování MDS/AML pacientů a rozvoj personalizovaných terapií. Hlavním cílem tohoto projektu je vývoj nové generace optických biosenzorů založených na multifunkčních plasmonických nanostrukturách a UV-plasmony řízené prostorově rozlišené funkcionalizaci, které budou využity pro detekci microRNA a proteinů souvisejících s onkohematologickými onemocněními.
Více...Role mutací nukleofosminu specifických pro akutní myeloidní leukemii v regulaci NPM-p53-mdm2 interakčního komplexu
GA ČR 22-03875S [2022 – 2024]
prof. RNDr. Petr Heřman CSc., MFF UK Praha
Mgr. Barbora Brodská, Ph.D.
Charakteristická mutace nukleofosminu (NPM) u nemocných s akutní myeloidní leukémií (AML) způsobuje chybnou, cytoplazmatickou, lokalizaci NPM a mnoha jeho interakčních partnerů, mj. nádorového supresoru p53. Hladina p53 je na několika úrovních regulována proteinem mdm2, který je zároveň interakčním partnerem NPM. Vliv mutace NPM na dynamickou rovnováhu interakční sítě NPM-p53-mdm2, na vzájemné interakce mezi jednotlivými proteiny a na případnou existenci ternárního komplexu v živých buňkách budeme vyšetřovat mikroskopickými a imunochemickýcmi metodami. Zaměříme se zejména na úlohu NPM v regulaci aktivity p53 a na možnost zvýšení citlivosti a odezvy buněk s mutovaným NPM k chemoterapii. Vyhodnotíme vztah specifických fosforylací a oligomerizace p53 a NPM v závislosti na mutaci NPM. Budeme sledovat odezvu na vybrané inhibitory p53-mdm2 interakce. Experimenty budou prováděny na buněčných liniích transfekovaných fluorescenčními proteiny a ověřovány na primárních buňkách pacientů s AML. Výsledky přispějí k pochopení významu mutací NPM v leukemogenezi a otevřou nové strategie léčby AML. Objasníme roli specifické mutace NPM v síti vzájemných interakcí NPM, p53 a mdm2. Vyšetříme vliv inhibitorů p53-mdm2 interakce a fyziologických fosforylací NPM a p53 na lokalizaci, dynamiku a tvorbu komplexů těchto proteinů v živých buňkách. Popíšeme možnost jejich využití v léčbě AML.
Více...Genomická charakterizace B-prekurzorové akutní lymfoblastové leukemie dospělých pro předpověď efektu cílené léčby
AZV NU22-03-00210 [2022 – 2025]
doc. MUDr. Mgr. Cyril Šálek, Ph.D.
Prof. MUDr. Tomáš Stopka, Ph.D., 1. LF UK Praha, Priv.-Doz. Dr. rer. nat. habil. Radislav Sedláček, ÚMG AV ČR Praha
Cílem projektu je provést podrobnou genomickou charakterizaci dospělých pacientů s BCP-ALL zařazených do akademických studií s cílenými léčivy prováděných Českou leukemickou studijní skupinou – pro život (CELL), identifikovat skupiny se specifickým genomickým profilem a porovnat jejich odpověď na léčbu. Konkrétně se zaměříme na: 1. podrobnou genomickou charakteristiku retrospektivní a prospektivní kohorty pacientů s BCP-ALL pomocí vysoce výkonných sekvenačních technik; 2. identifikaci specifických genomových vzorců u pacientů s BCR-ABL1-negativní i BCR-ABL1-pozitivní ALL a jejich rozdělení na definované podtypy; 3. porovnání genomických profilů s odpovědí na léčbu hodnocenou pomocí minimální reziduální nemoci (MRN) a přežití bez progrese (PFS) v obou kohortách pacientů; 4. studium funkce genomických variant neznámého významu (VUS) detekovaných v genech predisponujících k rozvoji ALL pomocí proteomických a mikroskopických technik. Podrobná genomická charakterizace pacientů s BCP-ALL umožní přesnější odhad prognózy a identifikaci vysoce rizikových osob, které by mohly profitovat z personalizované cílené léčby podané v první linii.
Více...Geneticky upravené cytotoxické T lymfocyty pro léčbu akutní myeloidní leukemie
AZV NU22-05-00374 [2022 – 2025]
doc.MUDr. Pavel Otáhal, Ph.D.
Prof. MUDr. Tomáš Stopka, Ph.D., 1. LF UK Praha, Priv.-Doz. Dr. rer. nat. habil. Radislav Sedláček, ÚMG AV ČR Praha
Cílem projektu je vyvíjet nové aplikované metody buněčné terapie AML založené na geneticky upravených autologních T lymfocytech. Tento postup je založen na genetické modifikaci rekombinantním T-buněčným receptorem (TCR), který přesměruje specifitu T lymfocytů na zvolený antigen a následné in vitro expanzi takto upravených lymfocytů. Jedním z takto studovaných targetů je Wilms Tumor antigen 1 (WT1), který je exprimován AML buňkami a je současně účinně rozpoznán imunitním systémem a proto byl použit jako target již v řadě klinických studií. Tentoidentický TCR reagující s peptidem RMFNAPYL z antigenu WT1 v komplexu s HLA A2 byl připraven a otestován současně s řadou dalších kontrolních TCR reagujících s jinými relevantními antigeny jako je např. NY-ESO-1. Hlavním cílem projektu bude vyvinout GMP-certifikovanou metodu přípravy WT1-specifických TCR-T buněk pomocí nevirové metody genové transdukce pomocí pigygBac transpozonu, podobným způsobem jako se v současnosti v ÚHKT připravují CD19-specifické CAR-T buňky. Funkce připravených buněk bude studována pomocí in vitro a in vivo myších modelů. Protinádorový účinek bude sledován in-vivo bioluminiscenčními metodami za použití standartních buněčných linií akutní myeloidní leukemie a primárních AML buněk. Dále budou zavedeny humanizované myší modely, které umožní detailnější studium řady imunologických aspektů léčby akutní myeloidní leukemie pomocí TCR T buněk. V dalších cílech projektu budeme připravovat nové typy TCRvektorů, které umožní cílit i jiné epitopy z antigenů WT1 a PRAME a budeme vyvíjet nové typy TCR vektorů s potencovanou aktivitou pomocí ko-exprese cytokinů jako je IL-15 a IL-21. Aplikovaným výstupem projektu bude zavedení GMP výroby TCR-T lymfocytů specifických na antigenWT1 a podání žádosti o klinické hodnocení účinnosti a bezpečnosti (Fáze I) tohoto přípravku u pacientů s AML.
Více...Význam specifické T buněčné odpovědi po vakcinaci proti SARS-CoV2 pro leukemické pacienty se sníženou imunitou
AZV NU22-E-138 [2022 – 2023]
Cílem projektu je navrhnout optimální postupy pro měření hladiny celkové a SARS-CoV specifické imunity kvantifikací specifických efektorů adaptivní imunity u hematoonkologických pacientů léčených buněčnou terapií, které bude následně možno využít pro optimalizaci očkování proti COVID19 a sledování jeho účinnosti. V této souvislosti bude charakterizován celkový stav imunitního systému pacienta s cílem vyhodnotit jeho dopad na účinnost vakcinace. Bude zjištěn rozdíl v odpovědi na vakcinaci u pacientů s různými typy buněčné terapie s odpovědí zdravých očkovaných jedinců. Sledováním celkové reakce imunitního systému pacientů na očkování bude vyhodnocen dopad vakcinace na léčbu základního onemocnění. Dalším cílem projektu je navrhnout způsob vyšetřování specifické buněčné imunity proti SARS-CoV-2 u imunokompromitovaných pacientů, který bude využitelný pro klinickou praxi.
Více...Spektrum somatických mutací detekovaných NGS a jejich souvislost s prognózou a léčebnými výsledky dospívajících a mladých dospělých pacientů s Ph pozitivními leukémiemi
AZV NU21-07-00225 [2021 – 2024]
doc. Mgr. Kateřina Machová Poláková, Ph.D.
Prof. MUDr. Jan Trka,, Ph.D., Fakultní nemocnice v Motole, Praha
Dospívající a mladí dospělí pacienti s Ph+ leukemiemi představují unikátní skupinu pacientů s hematologickými malignitami. Tato onemocnění si vyžadují pečlivé monitorování a dobrou adherenci pacientů k léčbě. Do dnešní doby, přes několik málo klinických studií, specifické aspekty a biologie Ph+ leukémií této věkové skupiny pacientů nebyly detailněji studovány. V současnosti se většina pacientů s diagnózou chronické myeloidní leukémie v chronické fázi (CML-CP) dožívá normální délky života. Před zavedením inhibitorů tyrozinových kináz (TKI) do lékařské praxe byl vyšší věk pacientů negativní prognostický faktor. Nyní v éře TKI se zdá, že dospívající děti a mladí dospělí (dle anglického Adolescents and Young Adults (AYA), ve věku 15-39 let v době diagnózy dle definice National Comprehensive Cancer Network Guidelines) trpící CML-CP mají horší prognózu a odpověď na léčbu TKI. V posledních letech jsou somatické mutace u hematologických malignit dosti studované, nicméně velmi málo je známo o spektru somatických mutací (mimo mutace v onkogenu BCR-ABL1) u AYA pacientů s Ph+ leukemiemi včetně Ph pozitivní akutní lymfoblatické leukémie (Ph+ALL) a jejich souvislosti s rezistencí k léčbě TKI a s relapsy. Předpokládáme, že komplexní skríning na bázi sekvenování nové generace plánované v navrhovaném projektu umožní zjistit, jestli je klonální hematopoéza horším prognostickým faktorem pro AYA pacienty s Ph+ leukemiemi. Domníváme se, že u AYA pacientů s CML a Ph+ALL může být identifikováno podobné spektrum mutací, ale jejich klonální vývoj se může lišit v důsledku odlišných léčebných protokolů. Řešení tohoto projektu pomůže identifikovat vysoce rizikové AYA pacienty s CML, kteří by mohli profitovat z intenzivnějšího léčebného protokolu podobného protokolu u Ph+ALL.
Více...Účinnost a bezpečnost vysazení inhibitorů tyrozinkináz po dvoustupňové redukci jejich dávky u pacientů s chronickou myeloidní leukemií (Prospektivní akademická multicentrická studie fáze II - HALF)
AZV NU22-03-00136 [2022 – 2025]
Prof. MUDr. Jiří Mayer, CSc., LF MU Brno
MUDr. Daniela Žáčková, Ph.D., FN Brno, doc. Mgr. Kateřina Machová Poláková, Ph.D., MUDr. Lukáš Stejskal, FN Ostrava, Prof. MUDr. Edgar Faber, CSc., FN Olomouc, MUDr. Michal Karas, Ph.D., RN Plzeň, MUDr. Petra Bělohlávková, Ph.D., FN Hradec Králové
Cíle navrhovaného projektu jsou následující: a) Zvýšit podíl pacientů s chronickou myeloidní leukemií (CML) dosahujících úspěšné remise bez nutnosti terapie (treatment-free remission, TFR). b) Snížit výskyt a/nebo závažnost projevů syndromu z vysazení inhibitorů tyrozinkináz (TKI). c) Naplněním obou předchozích cílů zlepšit kvalitu života pacientů. d) Identifikovat klinické a biologické faktory asociované s úspěšnou TFR, včetně korelace faktorů, jejichž vztah k úspěšné TFR dosud nebyl studován či jsou data sporadická, jako jsou např. analýza plazmatických koncentrací TKI, sledování měřitelné zbytkové nemoci pomocí vysoce senzitivních metod molekulárního monitoringu – digitální kapkové PCR na RNA i DNA úrovni, analýza farmakogenotypů v promotorech genů transmembránových přenašečů imatinibu, analýza mutací v genech asociovaných s nádory metodou NGS, či hodnocení imunologického profilu pacientů pomocí flowcytometrie. e) Díky výše uvedenému významně přispět ke stavu vědění na téma predikce úspěšné TFR. f) Realizovat unikátní, dosud neprovedenou, vysazovací studii v celonárodním měřítku díky účasti všech center vysoce specializované hematologické péče v ČR. g) Potvrdit účinnost a bezpečnost postupné a ve svém důsledku výrazné redukce dávky TKI jako pro většinu pacientů přijatelné a optimální alternativy úplného vysazení. h) Snížit ekonomické výdaje jak na samotnou léčbu (díky vysazení a/nebo redukci dávky TKI), tak na řešení situací souvisejících s NÚ terapie (díky snížení výskytu a/nebo závažnosti projevů syndromu z vysazení TKI či snížení výskytu a/nebo závažnosti NÚ samotné terapie po redukci její dávky).
Více...Role transpozibilních elementů a PIWI-interagujících RNA u myelodysplastického syndromu a jejich možné klinické využití
AZV NU20-03-00412 [2020 – 2024]
Ing. Michaela Dostálová Merkerová, Ph.D.
Doc. Ing. Jiří Kléma, Ph.D., FEL ČVUT Praha
Myelodysplastický syndrom (MDS) je maligní porucha krvetvorby způsobená narušenou diferenciací hematopoetických kmenových buněk (HSC). Významným rysem HSC u MDS je nestabilita genomu, přičemž jedním z faktorů destabilizujících jeho integritu je mobilizace transpozibilních elementů (TE). PIWI-interagující RNA (piRNA) mobilizaci TE potlačují a fungují tak jako centrální molekuly kmenových buněk v mechanismech zachování integrity genomu. Navzdory nedávnému pokroku v pochopení patogeneze MDS nebyl dosud vliv TE a piRNA na vznik a progresi tohoto onemocnění studován. Cílem tohoto projektu je analýza transkripce TE a piRNA pomocí sekvenování nové generace a charakterizace jejich role u MDS. Kromě studia zapojení těchto molekul na patogenezi MDS bude testováno zejména jejich využití jako potenciálních molekulárních markerů progrese onemocnění. Dále budou analyzovány možné vlivy léčby azacitidinem na transkripci TE a piRNA, tak aby se ověřila jejich možná použitelnost jako nových prediktivních markerů léčebné odpovědi a prevence relapsu.
Více...Adoptivní buněčná imunoterapie hemato-oncologických malignit pomocí NK buněk
AZV NU22-08-00287 [2022 – 2025]
Za poslední desetiletí došlo ke zvýšení zájmu o použití NK („natural killer“) buněk v buněčné imunoterapii zejména u pacientů s hematologickými malignitami. Adoptivní terapie NK buňkami představuje slibný terapeutický přístup v boji proti rakovině, který ovšem zahrnuje mnoho problémů, které omezují její proveditelnost a klinickou účinnost. Akutní myeloidní leukémie (AML) je klinicky a geneticky heterogenní onemocnění s řadou neuspokojivých výstupů. Cílem tohoto projektu je vývoj metod pro expanzi a aktivaci NK buněk z lidských mononukleárních buněk periferní krve a také vývoj klinicky významné metody pro produkci NK buněk pro imunoterapii za podmínek současné Správné Výrobní Praxe (cGMP). Plánujeme generovat data korelující fenotyp NK buněk s expanzní a cytotoxickou kapacitou umožňující rozdělení dárců NK buněk za účelem dosažení reprodukovatelné a účinné buněčné imunoterapie. V této studii použijeme ozářené autologní mononukleární buňky periferní krve jako podpůrné stimulační buňky pro ex vivo expanzi purifikovaných cytotoxických NK buněk. Spolu s těmito kroky se také zaměříme na možnosti rozdělení dárců NK buněk na základě korelace imunofenotypových znaků s expanzí a cytotoxickým potenciálem NK buněk. Získané znalosti povedou ke zlepšení strategie terapeutických postupů a lepšímu výběru dárců. Hlavním cílem projektu je vytvořit imunoterapeutický protokol, který s pomocí adoptivního transferu NK buněk dosáhne trvalé remise u pacientů s AML a myelodisplastickým syndromem.
Více...
