Rychlý kontakt
Náměstek pro vědu a výzkum
Tel:+420 221 977 305
Zástupkyně náměstka
Tel:+420 221 977 648
Sekretariát
Tel:+420 221 977 144
Grantové projekty (probíhající v roce 2018)
Zobrazit granty probíhající v roce: 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021, 2022, 2023, 2024, 2025, 2026, 2027, 2028.
Nanobiofotonika pro medicínu budoucnosti (2012-2018, GA0/GB)
GA ČR P205/12/G118 [2012 – 2018]
doc. Ing. Jiří Homola, CSc., DSc., Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Prof. Ing. Jan Dyr, DrSc.
Biofotonika představuje jednu z nejrychleji se rozvíjejících vědeckých disciplín současnosti. Očekává se, že biofotonika se bude významně podílet na formování nové generace nástrojů a metod pro medicinální výzkum a diagnostiku a přispěje tak k efektivnější, kvalitnější a dlouhodobě udržitelné zdravotní péči. Navrhovaný projekt je projektem základního orientovaného výzkumu v oblasti biofotoniky se zaměřením na biosenzory založené na fotonických nanostrukturách. Hlavní výzkumné oblasti tohoto projektu zahrnují jak výzkum fotonických jevů na kovových nanostrukturách s povrchovými plasmony a nových nástrojů pro jejich teoretickou a analýzu, tak propojení těchto nanostruktur s biomolekulami a studiu interakcí mezi biofotonickými nanostrukturami a biologickými vzorky. Projekt dále zahrnuje přípravu a experimentální charakterizaci speciálních nanostruktur pro nové typy biosenzorů na bázi rezonance povrchových plasmonů (SPR) a povrchem zesíleného Ramanova rozptylu (SERS) pro detekci biomarkerů onkohematologických onemocnění.
Více...Vývoj nových metod buněčné a genové terapie hematologických malignit
AZV 15-34498A [2015 – 2019]
MUDr. Pavel Otáhal, Ph.D., VFN Praha
RNDr. Šárka Němečková, DrSc.
Významné úspěch v oblasti nádorové imunoterapie, kterých bylo dosaženo v nedávné době úspěšně doplňují zavedené léčebné metody hematologických malignit. Tyto nové metody jsou založené na použití modifikovaných T lymfocytů, které exprimují arteficielní signalizační molekulu označovanou jako Chimerický antigenní receptor (CAR), která přesměruje specifitu T lymfocytů na povrchové antigeny přítomné na nádorových buňkách. V tomto projektu navrhujeme vývoj metod léčby leukemií a lymfomů pomocí CAR-lymfocytů. Dále navrhujeme vývoj metody selektivní expanze T lymfocytů specifických na viry EBV, HCMV a adenoviry z dárcovských lymfocytů, které by bylo možné použít pro léčbu akutní infekce u pacientů po transplantaci kostní dřeně. Cílem projektu je příprava buněk v GMP-kvalitě a preklinická fáze jejich testování.
Více...Národní program studia mutací a klonality leukemických buněk u pacientů s akutní myeloidní leukémií
AZV 15-25809A [2015 – 2018]
Doc. MUDr. Zdeněk Ráčil, Ph.D., FN Brno
prof. MUDr. Petr Cetkovský, Ph.D., MBA
Molekulární testování v době diagnózy a následné sledování specifických genových aberací představuje standardní součást diagnostickyterapeutického procesu, zejména u cytogeneticky normálních pacientů s akutní myeloidní leukémií (AML). Kromě rutinně vyšetřovaných znaků se zřejmým prognostickým významem byly nedávno v souvislosti s AML identifikovány nové genové mutace. Sekvenování nové generace má potenciál stanovit frekvenci těchto nově popsaných mutací ve velkém souboru pacientů s AML ze všech hlavních hematologických center České republiky a zjistit vzájemnou koexistenci těchto mutací, což může přinést značné výhody v diagnostice a léčbě pacientů s AML. Možnost definovat oddělené leukemické klony u jednotlivých pacientů dále umožní sledování jejich stavu v průběhu choroby a hodnocení klonality onemocnění. Studium těchto jevů bude podpořeno xenotransplantačními experimenty myších založenými na studiu engraftmentu buněk se známou klonalitou. U vzorků pacientů nesoucích mutaci v regulátorech methylace DNA dále hodnocena úroveň DNA methylace a genové exprese.
Více...Molekulární detekce chronické myeloidní leukémie pomocí pacient-specifické fúze genu BCR-ABL1: dopad na efektivitu léčby
AZV 15-31540A [2015 – 2018]
doc. Mgr. Kateřina Machová Poláková, Ph.D.
Doc. MUDr. Jan Zuna, Ph.D., 2.LF UK Praha, Mgr. Tomáš Jurček, FN Brno
Předmětem řešení projektu je molekulární detekce chronické myeloidní leukémie (CML) prostřednictvím kvantifikace pacient-specifických fúzí genu BCR-ABL1 na DNA úrovni s cílem získat přesnější informaci o průběhu CML v určitých fázích léčby inhibitory tyrozinových kináz (TKI) než umožňuje standardní monitorování hladiny BCR-ABL1 transkriptu. Budeme studovat hypotézu, že hladina BCR-ABL1 pozitivních buněk v době diagnózy a časně po zahájení léčby stratifikuje pacienty, kteří na zvoleném TKI dosáhnou stabilní hluboké molekulární odpovědi, a pacienty, kteří jsou v riziku selhání stávající léčby a kteří mohou profitovat z její časné změny. Předpokládáme, že zcela klíčovou roli pak bude mít kvantifikace BCR-ABL1 na úrovni DNA u pacientů v hlubokých molekulárních odpovědích, u kterých je léčba TKI vysazována. Projekt svým řešením přispěje k personalizaci terapie díky pacient-specifické molekulární diagnostice s předpokládaným příznivým socioekonomickým dopadem v léčbě CML.
Více...Protinádorové účinky chelatační léčby u myelodysplastického syndromu a identifikace nových terapeutických biomarkerů
AZV 16-31689A [2016 – 2019]
prof. MUDr. Jaroslav Čermák, CSc.
Doc. RNDr. Vladimír Divoký, Ph.D., LF UP Olomouc
Myelodysplastický syndrom (MDS) je klonální onemocnění charakterizované neefektivní krvetvorbou projevující se periferní cytopenií a dysplastickými změnami v kostní dřeni. Pro pacienty ze skupiny s nízkým rizikem je typická transfúzní závislost, která vede k přetížení organismu železem. Chelatační terapie by mohla mít, kromě odstranění nadbytku toxického železa, i antiproliferační a proapoptotické účinky. Ukázali jsme, že in vitro došlo u pluripotentních kmenových buněk vystaveným chelátoru k aktivaci odpovědi na poškozenou DNA a k indukci apoptózy. In vivo, u myšího modelu preleukémie, vedla 6ti-týdenní aplikace chelatačních látek k poklesu aktivně replikujících buněk a k aktivaci G2/M kontrolního uzlu buněčného cyklu. Cílem projektu je popsat vliv chelatace na aktivaci stresových drah a kontrolních bodů buněčného cyklu a nalézt nové molekulární markery k identifikaci pacientů, kteří budou z léčby profitovat vzhledem k délce přežití bez progrese do leukemie. Kandidátní biomarkery budou ověřovány molekulárně-geneticky a imunohistochemicky na souboru chelatovaných nemocných s MDS.
Více...Využití high-throughput technologií pro screening cirkulujících plasmatických mikroRNA u myelodysplastického syndromu
AZV 16-33617A [2016 – 2019]
Ing. Michaela Dostálová Merkerová, Ph.D.
Cirkulující mikroRNA (miRNA) jsou nové perspektivní semi-invazivní molekulární markery nádorů různých tkání. O jejich deregulaci u myelodysplastického syndromu (MDS) není známo mnoho informací. V současnosti je diagnostika MDS založena na morfologickém průkazu dysplázie v kostní dřeni. V navrhovaném projektu chceme využít sekvenování nové generace pro screening cirkulujících miRNA v krevní plazmě pacientů s MDS. Studiem profilů plasmatických miRNA i) u neléčených pacientů s odlišnými subtypy onemocnění, ii) v různých kategoriích rizika a iii) u pacientů v průběhu léčby chceme vytipovat cirkulující miRNA, jejichž hladina je asociovaná s průběhem choroby. Celogenomová analýza, po které bude následovat validační fáze na úrovni jednotlivých vybraných miRNA pomocí digitálního PCR, si klade za cíl nalézt nové semi-invazivní molekulární markery vhodné pro monitorování pacientů s MDS a tím v důsledku přispět k prevenci progrese onemocnění, zvýšení přežití a zároveň ke zlepšení komfortu pacientů.
Více...Integrativní analýza genomických změn v DNA reparačních systémech u myelodysplastického syndromu a jejich význam v patogenezi
AZV 16-33485A [2016 – 2019]
Myelodysplastický syndrom (MDS) se vyznačuje vysokou heterogenitou klinického průběhu a sklonem k rozvoji akutní myeloidní leukémie. Nabízí se, že za dosud neobjasněným mechanismem vzniku nemoci, leukemickou transformací a velkým počtem mutací detekovaný v nedávné době by mohla být snížená funkce DNA reparačních systémů, které za fyziologických podmínek tvoří účinnou protektivní bariéru proti malignizaci buněk. V rámci projektu chceme sledovat změny na úrovni genomu, transkriptomu a proteomu v 84 genech zapojených do mechanismů reparace DNA a detekovat reparační aktivitu buněk pomocí in vitro testů. Vzhledem k tomu, že onemocnění má klonální charakter, budou změny sledovány hlavně na úrovni CD34+ pluripotentních hematopoetických buněk kostní dřeně. Data získána pomocí moderních technik molekulární genetiky jako např. cíleného sekvenování nové generace budou podrobně korelována s klinickými daty pacientů. Navrhovaný projekt si klade za cíl identifikovat nové molekulární biomarkery podílející se na vzniku a progresi onemocnění a nalézt nové potencionální terapeutické cíle.
Více...Mutovaný nukleofosmin jako potenciální cíl pro imunoterapii akutní myeloidní leukémie
AZV 16-30268A [2016 – 2019]
RNDr. Kateřina Kuželová, Ph.D.
Mutace v C-koncové části nukleofosminu (NPM) se vyskytují u zhruba 30% pacientů s akutní myeloidní leukémií (AML). Naše pilotní studie naznačila, že jedinci s vhodnými HLA alelami (tvořící asi 85% populace) jsou schopni vyvinout spontánní imunitní reakci proti mutovanému NPM, která může zabránit rozvoji AML. Imunitní reakce proti NPM působí i během léčby a zásadně přispívá k lepší prognóze u pacientů s mutovaným NPM. Úkolem projektu je: (i) potvrdit a rozšířit naše předběžná zjištění na větším souboru pacientů, (ii) získat experimentální důkazy existence T-buněk specifických pro NPM a (iii) zavést diagnostické metody pro analýzu důvodů přechodného nebo úplného selhání imunitní odpovědi, které vede k rozvoji AML. Praktickým cílem tohoto aplikovaného výzkumu je připravit podmínky pro zavedení individualizované imunoterapie do léčebného protokolu AML tak, aby bylo dosaženo trvalého vyléčení u největší počtu pacientů.
Více...Adoptivní imunoterapie hematologických malignit u seniorů: preklinická a klinická studie
AZV ČR 16-34405A [2016 – 2019]
Novinkou v léčbě hematologických malignit včetně akutní myeloidní leukémie (AML) jsou imunoterapeutické postupy, využívající podávání haploidentických NK buněk s fenotypem změněným buď indukcí cytokiny (tyto buňky jsou nazývané CIK – cytokiny indukované NK buňky), nebo pomocí metod genetického inženýrství (například vložením vhodně cílených chimerických antigenních receptorů – CAR). Cílem projektu je využití možnosti kombinace obou přístupů tak, abychom připravili alogenní haploidentické CIK nesoucí CAR rozeznávající cíle specifické pro AML (zejména CD123). Předpokládáme, že v uvedené kombinaci dojde ke kumulativnímu efektu, zvyšujícímu specifické cytotoxické působení podávaných buněk, aniž by byla zvýšena jejich toxicita. V rámci projektu plánujeme získat dostatek preklinických i klinických dat pro přípravu a podání ambiciózního klinického hodnocení geneticky modifikovaných CIK buněk v léčbě AML. Tento přístup může být vhodný jako léčba zejména u seniorů, kde je chemoterapie málo efektivní a limitovaná komorditami.
Více...Analýza role kináz rodiny PAK v regulaci interakcí hematopoietických buněk s proteiny extracelulární matrice
GA ČR 16-16169S [2016 – 2018]
RNDr. Kateřina Kuželová, Ph.D.
Kinázy rodiny PAK patří mezi klíčové regulátory procesů vyžadujících práci cytoskeletu, jako je buněčná adheze, migrace nebo buněčné dělení, a jsou považovány za možný terapeutický cíl u různých druhů onemocnění včetně onkologických. Velká část dosud získaných informací o PAK kinázách se týká funkce PAK1 v adherentních buněčných typech. PAK1 mívá zvýšenou expresi u invazivních pevných nádorů a její aktivita koreluje s nepříznivou prognózou pacientů. Nedávné práce a naše pilotní výsledky ukazují, že v hematopoietických buňkách hraje důležitou úlohu PAK2, která může mít přes značnou sekvenční homologii s PAK1 odlišné, a někdy až protichůdné působení. Pomocí komplexního přístupu zahrnujícího originální i klasické metody (např. měření mikroimpedance, mikroskopie interference v odraženém světle, exogenní exprese fluorescenčně značených proteinů, western-blotting) chceme vyjasnit úlohu kináz PAK skupiny I v regulaci vazby hematopoietických buněk k proteinům extracelulární matrice, najít rozdíly v chování PAK1 a PAK2 a ověřit jejich možnou interakci s kinázou Lyn.
Více...Dlouhé nekódující RNA u myelodysplastického syndromu: klinický význam a implikace pro patogenezi
AZV 17-31398A [2017 – 2020]
Ing. Michaela Dostálová Merkerová, Ph.D.
Doc. Ing. Jiří Kléma, Ph.D., FEL ČVUT Praha
Dlouhé nekódující RNA (lncRNA) regulují diferenciaci krevních buněk na mnoha úrovních a jejich abnormální exprese tak přispívá k různým hematopoetickým onemocněním. LncRNA se mohou ukázat jako významné diagnostické a prognostické markery přispívajícími k včasné detekci progrese MDS a zlepšení přežití pacientů, či se mohou v budoucnu stát potenciálními terapeutickými cíli. V navrhovaném projektu budou prováděna celogenomová vyšetření hladin lncRNAs u pacientů s MDS a srovnání expresních profilů mezi různými skupinami pacientů s cílem najít lncRNAs s výrazně odlišnými hladinami a potenciálním využitím v diagnostice MDS. Protože znalosti o jednotlivých lncRNA jsou často limitovány na pouhou anotaci transkriptu, budou v rámci projektu dále studovány příčiny, role a důsledky deregulovaných lncRNA pro patogenezi MDS pomocí experimentálních a výpočetních přístupů.
Více...Stanovení fenotypu a funkce imunitních buněk jakožto prediktorů odpovědi na léčbu u pacientů se spinocelulárním karcinomem hlavy a krku
AZV 17-28055A [2017 – 2020]
RNDr. Ruth Tachezy, Ph.D., PřF UK Praha
RNDr. Eva Hamšíková
Naším cílem je stanovení prognostických faktorů u pacientů se spinocelulárním karcinomem hlavy a krku (HNSCC) ve snaze zlepšit předpověď klinické odpovědi na současné léčebné postupy. Provedeme komplexní srovnávací analýzu infiltrujících a cirkulujících buněk imunitního systému u pacientů s nádorem HNSCC, asociovaným či neasociovaným s papilomavirovou infekcí. Konkrétním cílem naší studie je vyhodnotit roli imunosupresivních regulačních CD4+ T buněk a PD-1+CD8+ T buněk a jejich nově stanovených podtypů a význam exprese proangiogenního faktoru VEGF. Bude posouzen i prognostický význam úrovně exprese specifických molekul v epiteliálních nádorových buňkách a v plasmacytoidních dendritických (pDC) buňkách sdružených s nádorem. Sto bioptických vzorků zalitých do parafinu bude vyšetřeno retrospektivně a přibližně 150 vzorků čerstvých bioptických tkání a krve od pacientů s HNSCC bude vyšetřeno prospektivně pomocí metod imunohistochemie, PCR, hmotnostní cytometrie a funkčních testů. Imunitní parametry v periferní krvi budou sledovány u pacientů i po léčbě.
Více...Identifikace a monitorování prognostických a prediktivních molekulárních markerů progrese u pacientů s myelodysplastickým syndromem s nízkým rizikem
AZV NV18-03-00227 [2018 – 2021]
Myelodysplastický syndrom (MDS) je heterogenní skupina klonálních onemocnění s neefektivní hematopoézou a se zvýšeným rizikem transformace do akutní myeloidní leukemie. Časné fáze MDS se dají považovat za premaligní stav s relativně dobrou prognózou. Navzdory tomu, u části pacientů dojde k progresi nemoci a zkrácení celkové doby přežití. V tomto projektu se zaměříme na identifikaci molekulárních markerů, které by predikovaly progresi onemocnění u pacientů s MDS s nízkým rizikem v době diagnózy. Plánujeme provést mutační skríning retrospektivních párových vzorků pacientů s a bez progrese. Na základě zjištěných markerů progrese provedeme prospektivní mutační studii u pacientů s detekovanými nepříznivými mutacemi a budeme sledovat dynamiku mutační zátěže pomocí citlivé metody droplet digitální PCR. Pro kompletnější obraz progrese provedeme také komparativní analýzu mRNA expresních profilů sériových vzorků pacientů. Zavedené metody zpřesní prognózu pacienta, umožní předvídat progresi a optimalizovat léčbu
Více...Epigenetické, genetické a molekulární faktory potřebné pro mutagenezi onkogenu BCR-ABL1 v průběhu léčby Ph pozitivních buněk inhibitorem tyrosinkináz
18-18407S [2018 – 2020]
doc. Mgr. Kateřina Machová Poláková, Ph.D.
Úspěšná léčba chronické myeloidní leukemie (CML) je založena na cílené inhibici aktivity BCR-ABL1 kinázy specifickými inhibitory (TKI), v prvé linii léčby zejména imatinibem. Mutace v kinázové doméně BCR-ABL1 představují významný mechanismus vzniku rezistence na léčbu TKI. V tomto projektu vycházíme z hypotézy, že rozvoj rezistence na TKI související s mutacemi v kinázové doméně BCR-ABL1 nepředstavuje pouze pasivní proces selekce již pre-existujících klonů nesoucích mutace. Mutace v kinázové doméně BCR-ABL1 mohou vznikat de novo během léčby na základě působení subletálních koncentrací TKI za účasti genetických, epigenetických a molekulární faktorů, umožňující leukemické buňce uniknout kontrole buněčného cyklu a DNA reparačním procesům. Předpokládáme, že identifikujeme molekuly a klíčové spojující články signálních drah odpovědných za rezistentní fenotyp, které mohou být terapeuticky ovlivnitelné a mohou nalézt uplatnění v časné předpovědi náchylnosti CML buněk k mutagenezi BCR-ABL1. Cíle projektu Odhalení genetických, epigenetických a environmentálních faktorů potřebných pro mutagenezionkogenu BCR-ABL1 v průběhu léčby CML buněčných linií a krvetvorných buněk in vitro.
Více...Očkování proti HPV u pacientů s rekurentní laryngální papillomatózou – je možné zlepšit kvalitu jejich života?
Merck & Dohme s.r.o. IIS ID 37651 [2011 – 2021]
RNDr. Ruth Tachezy, Ph.D.
MUDr. Jitka Vydrová – Medical Healthcom., s.r.o.,, Hlasové centrum, Praha
Klinická studie fáze III b. Hlavním cílem studie bude ověřit vliv očkování tetravalentní HPV vakcínou na vznik rekurentních papillomatozních lézi a interval remisí u pacientů s RRP. Vedlejšími cíli bude zjištění typu HPV v lézi RRP, sledování hladin protilátek proti HPV antigenům obsaženým ve vakcíně, případně složkám imunitního systému v odebraném s
Více...Analýza T buněk proti BK polyomaviru a lidskému adenoviru u příjemců haploidentického štěpu s hemoragickou cystitidou
AZV 17-31593A [2017 – 2021]
Cílem je analyzovat rizikové faktory zodpovědné za růst případů hemoragické cystitidy (HC) u onkohematologických pacientů po alogenní transplantaci hematopoetických kmenových buněk (HSCT), což by mělo pomoci při hledání osob s vysokým rizikem HC. Hlavními analyzovanými faktory budou typ imunosupresivní terapie pro prevenci reakce štěpu proti hostiteli (GvHD) aplikované po transplantaci, spojitost s haploidentickou HSCT, přítomnost infekce viry BKV a AdV a stav protivirové buněčné imunity. Analýza anti-virové specifické T buněčné odpovědi u pacientů s HC s infekcí BKV a AdV umožní určit protektivní hladinu anti-virových efektorových T buněk a charakterizovat fenotyp, funkční aktivitu a antigenní specifitu T buněk odpovědných za virologickou a klinickou odpověď. Výsledky studie jsou nepostradatelné pro zavedení a optimalizaci protokolů pro expanzi antivirových T buněk využitelných pro adoptivní imunoterapii oportunních virových infekcí ohrožujících dospělé i dětské pacienty po transplantaci HSCT.
Více...Stanovení fenotypu a funkce imunitních buněk jakožto prediktorů odpovědi na léčbu u pacientů se spinocelulárním karcinomem hlavy a krku
AZV 17-28055A [2017 – 2021]
RNDr. Ruth Tachezy Ph.D., PřF UK Praha
RNDr. Eva Hamšíková
Naším cílem je stanovení prognostických faktorů u pacientů se spinocelulárním karcinomem hlavy a krku (HNSCC) ve snaze zlepšit předpověď klinické odpovědi na současné léčebné postupy. Provedeme komplexní srovnávací analýzu infiltrujících a cirkulujících buněk imunitního systému u pacientů s nádorem HNSCC, asociovaným či neasociovaným s papilomavirovou infekcí. Konkrétním cílem naší studie je vyhodnotit roli imunosupresivních regulačních CD4+ T buněk a PD-1+CD8+ T buněk a jejich nově stanovených podtypů a význam exprese proangiogenního faktoru VEGF. Bude posouzen i prognostický význam úrovně exprese specifických molekul v epiteliálních nádorových buňkách a v plasmacytoidních dendritických (pDC) buňkách sdružených s nádorem. Sto bioptických vzorků zalitých do parafinu bude vyšetřeno retrospektivně a přibližně 150 vzorků čerstvých bioptických tkání a krve od pacientů s HNSCC bude vyšetřeno prospektivně pomocí metod imunohistochemie, PCR, hmotnostní cytometrie a funkčních testů. Imunitní parametry v periferní krvi budou sledovány u pacientů i po léčbě.
Více...Genetická variabilita BKV v ČR a její vliv na patogenezi infekce u pacientů po transplantaci ledvin
AZV 17-29992A [2017 – 2021]
RNDr. Martina Saláková Ph.D., PřF UK Praha
MUDr. Mariana Wohlfahrtová Ph.D., IKEM Praha, RNDr. Viera Ludvíková, MUDr. Miroslav Fajtr, FN Hradec Králové
Polyomavirem BK (BKV) je infikováno 80% dospělé populace. Po primární infekci, která proběhne většinou v dětství, zůstává virus celoživotně latentní v ledvinách, může však opakovaně docházet k jeho reaktivaci. Zatímco u imunokompetentních jedinců jsou primoinfekce či reaktivace klinicky inaparentní, u imunodeficientních pacientů mohou způsobit závažné komplikace. K reaktivaci BKV dochází asi u 30 % příjemců ledviny, nekontrolovaná infekce může vést ke vzniku polyomavirové nefropatie (PVAN) a ke ztrátě štěpu. Faktory ovlivňující progresi infekce nejsou dosud zcela jasné. Cílem této studie je stanovit genetickou variabilitu BKV, stejně jako výskyt jednotlivých genotypů BKV a typově specifických protilátek u dárců a příjemců ledvin, a objasnit rizikové faktory progrese BKV infekce a rozvoje PVAN.
Více...Validace analýzy metylace promotorů TSG spojených s HPV indukovanou karcinogenezí jako screeningového vyšetření análního karcinomu v rizikové populaci
AZV 17-31777A [2017 – 2021]
RNDr Jana Kašpírková PhD., LF Plzeň, UK Praha
1. Spoluřešitel: RNDr. Jana Šmahelová, 2. Spoluřešitel: Prof. MUDr. Jana Hercogová, CSc., Nemocnice Na Bulovce, Praha
Anální karcinom (AK) patří mezi malignity se stoupající incidencí, hlavně ve specifických populacích mužů, kteří mají sex s muži (MSM), a HIV pozitivních pacientů. V těchto skupinách je incidence až 131 případů na 100 000 obyvatel. Vzhledem k rostoucímu počtu HIV pozitivních pacientů nejen v České Republice, zejména u MSM, je včasná diagnostika prekanceróz základním předpokladem v boji s tímto onemocněním. AK je svou etiologií a biologickým chováním velmi podobný karcinomu děložního hrdla, proto i vyšetřovací a screeningové postupy jsou téměř identické. Základem je klinické vyšetření a cytologická analýza stěru sliznice. Anální cytologie nepatří mezi vysoce senzitivní ani specifická vyšetření. Naopak metylace DNA tumor-supresorových genů se takovou metodou být zdá, s již potvrzenou efektivitou ve screeningu karcinomu děložního hrdla. Tento výzkum by měl ověřit metylaci DNA jako novou diagnostickou a potencionální screeningovou metodu pro AK a porovnat její senzitivitu a specifitu s již zavedenými vyšetřovacími metodami u imunokompetentních i imunosuprimovaných pacientů.
Více...Kritické zhodnocení lipidomu u pacientů s akutním koronárním syndromem a cévní mozkovou příhodou ve vztahu ke stupni oxidačního stresu
AZV 18-08-00149 [2018 – 2021]
Do. MUDr. Martin Malý, Ph.D.. ÚVN Praha
prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc., VŠCHT Praha, Ing. Jiří Suttnar, CSc.
Ateroskleróza a trombóza jsou podkladem akutního koronárního syndromu a cévní mozkové příhody. V klinické praxi se ke stratifikaci rizika používají různé markery (LDL, HDL cholesterol, glykémie, C-reaktivní protein atd.), nicméně transformace populačního do individuálního rizika může být diskutabilní. Přes „normální“ hodnoty těchto markerů je stále přítomno riziko příhody. Pokročilé techniky reprezentované ultraúčinnou kapalinovou chromatografií spojenou s tandemovou vysokorozlišovací hmotnostní spektrometrií umožní, na základě chemometricky vyhodnocených záznamů ´fingerprintů´ složek metabolomu, hledání rozdílů mezi skupinami pacientů, které se v základních, běžně měřených parametrech, významně neliší. Vzorky krve budou odebírány pacientům v akutní a subakutní fází akutního koronárního syndromu a cévní mozkové příhody a budou srovnávány s kontrolní skupinou. Výsledky budou vztaženy ke stupni oxidačního stresu. Provedený předběžný screening ukázal změny především na úrovni lipidomu, které mohou reprezentovat spojnici mezi aterosklerózou a aterotrombózou.
Více...Pokročilý imunomonitoring a imunoterapie u hematologických a hematoonkologických pacientů
OP VVV CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_025/0007428 [2018 – 2022]
Předkládaný projekt je zaměřen na komplexní řešení problematiky hematoonkologických pacientů léčených na Ústavu hematologie a krevní transfúze (ÚHKT) v oblasti A) Pokročilého imunomonitoringu hematoonkologických pacientů, B) Imunoterapie pacientů s akutní myeloidní leukémií (AML), C) Imunomonitoringu a imunoterapie pacientů po transplantaci hematopoetických kmenových buněk (HSCT), D) Přípravy nové generace chimerických antigenních receptorů (CAR). Realizací projektu bude umožněno zavedení diagnostických metod pro stanovení imunosupresivních únikových mechanizmů leukemických buněk, které by měly sloužit pro výběr individualizované imunoterapie hematoonkologických pacientů. Dalším cílem je zavedení postupů pro expanzi T-lymfocytů schopných rozpoznat antigeny leukemických buněk u pacientů s AML a zavedení monitoringu rekonstituce imunitního systému u pacientů po HSCT pro identifikaci pacientů s nedostatečnou rekonstitucí imunitního systému. Mezi hlavní cíle projektu také patří identifikace markerů predikujících dlouhodobou in vivo perzistenci transferovaných multivirus-specifických T-lymfocytů a jejich sledování u léčených pacientů a rovněž konstrukce nové generace CAR-T-lymfocytů A+B: Imunoterapeutické postupy zavedené v rámci projektu povedou ke zlepšení kvality a prodloužení délky života hematoonkologických pacientů. Vyvinuté metody sledování imunitního systému by mohly do budoucna sloužit jako základ nových diagnostických vyšetření pacientů s AML, které umožní ošetřujícím lékařům rozhodnout o vhodné formě imunoterapie. Dá se očekávat, že kromě AML bude možné tyto metody adaptovat také na jiné formy leukémií. Postupy tohoto typu umožňující sledování imunity u pacientů s AML nejsou v České Republice ani ve světě dostupné. Dá se tedy předpokládat zájem aplikační sféry o další testování těchto metod v rámci navazujících klinických studií, které by mohly vyústit v tvorbu komerčně dostupných klinických testů. C: Sledování imunity u pacientů po HSCT by mělo identifikovat pacienty, jejichž imunita se neobnovuje požadovaným tempem, a jejichž život by mohl být ohrožen virovými infekcemi. K regeneraci imunity u těchto pacientů by pak měly být použity multivirus specifické T-lymfocyty. Opět se dá očekávat celkové zlepšení kvality života těchto pacientů a snížení úmrtnosti v důsledku 3 infekčních komplikací. D: V rámci projektu budou vyvíjeny nové generace chimerických antigenních receptorů (CAR), které by měly mít vyšší účinnost v porovnání s aktuálně dostupnými CAR. Nová generace CAR by mohla do budoucna sloužit jako platforma pro zavedení CAR terapie nejen pro léčbu Hematoonkologických onemocnění, ale také pro terapii solidních nádorů.
Více...
